Čistírna odpadních vod v Říčanech je na hranici své kapacity

Říčany trápí vlivem velkého stavebního rozvoje v minulých letech nevyhovující technický stav kanalizační a vodovodní sítě, jejich nedostatečný rozsah a kapacita.

Kromě kapacitních potíží na stoce A se objevuje mnohem vážnější problém, a to je kapacita samotné čistírny odpadních vod. Přestože ČOV prošla rekonstrukcí, už nyní je vytížená z 80 % a na zbytek volné kapacity jsou již takřka vyčerpané rezervy. 

Stavební boom, který město zažívalo v minulých letech, měl výrazný dopad na nevyhovující infrastrukturu včetně čističky odpadních vod (ČOV) v Říčanech. Přesto, že čistírna prošla v roce 2005 rekonstrukcí a zkapacitněním ze 6000 ekvivalentních obyvatel na celkem 16 158, je v dnešní době její kapacita prakticky vyčerpána.

„K vyčerpání kapacity vedlo především neuvážené schválení větších stavebních projektů v letech 2006–2010. A nešlo jen o exemplární příklad sídliště na Fialce. Na mnoha místech, kde mají vyrůst bytové domy, se ještě nekoplo do země, ale vydaná povolení a rezervaci kapacity na čistírně není možné zrušit,“ říká k situaci starosta Říčan Vladimír Kořen /Klidné město/.

Posledním velkým projektem, který má garantovanou rezervu na ČOV, je dostavba kanalizace, která se nyní realizuje v deseti lokalitách města. V jeho rámci se napojí kolem pěti stovek domácností. Tím se ale volné místo na čistírně prakticky zaplní.

Problém s kapacitou může vyřešit jen zásadní investice. Nyní se zvažují dvě cesty, postavení nové linky ve stávající čistírně nebo výstavba úplně nové ČOV na Rokytce, do které by se odváděly odpadní vody z Pacova, Strašína a Radošovic. Obě dvě varianty by ale přišly rozpočet na zhruba 70 milionů korun.

„Je nezbytně nutné neprodleně zahájit přípravu na rozšíření kapacity ČOV. Je to ale běh na dlouhou trať – analýza, vytvoření projektu, schvalovací řízení a stavební realizace zaberou tři až čtyři roky, a to v případě hladkého průběhu projednávání, kdy má obec zajištěné finance,“ doplňuje Miloslav Šmolík /ODS/, radní pro dopravu a infrastrukturu, přičemž dodává: „A navíc je tu ještě jeden problém, tím je kmenový sběrač, který přivádí odpadní vodu na čistírnu. Bude jej nutné opravit, nebo zkapacitnit a před stávající čistírnou vybudovat dešťovou usazovací nádrž.“

V současnosti probíhají úpravy páteřního sběrače, tedy stoky A v její horní části, mění se odlehčovací komory, vymění se kanalizační potrubí v délce přes 700 metrů a vybuduje se retenční nádrž. Jenže rekonstrukci potřebuje i následný úsek až k čistírně odpadních vod. I to by mělo být zohledněno v přípravě nové čistírny.

Podle generálního a finančního ředitele 1. SčV, a. s., Ivana Eise je však třeba určit na základě rozvojových záměrů města cílovou kapacitu, na kterou má být čistička rozšířena: „Tento údaj je první a nezbytný krok. Bez něj není možné přistoupit k dalším krokům vedoucím k vlastní realizaci navýšení kapacity ČOV.“

Lepší kontrola organických látek ve vodě

Říčany se snaží problém alespoň částečně řešit. V roce 2011–12 proběhla intenzifikace, jejíž zkušební provoz právě končí, v květnu 2013 projde kolaudací a v létě má přejít do trvalého chodu.

„Současná intenzifikace alespoň částečně vyřešila problém s kvalitou odtoku tím, že díky úpravám hydrauliky nádrží a dávkování externího substrátu zajišťuje splnění limitu na celkový dusík v odtoku a zlepšuje stav s amoniakem,“ vysvětluje Jiří Sedláček, autor vyhodnocení zkušebního provozu ČOV v Říčanech.

Díky intenzifikaci se nyní lépe kontroluje kvalita vody, kdy se musí plnit předpis nařízení vlády o limitech tj. jakých hodnot má dosahovat kvalita odtoku z ČOV. Ta je sledována chemickými a biochemickými rozbory jak na nátoku, tak i na odtoku vyčištěné vody. „Limity jsou stanoveny z důvodu ochrany vodních toků, vodních živočichů a dosažení vyhovující kvality povrchových vod. Nečištěné odpadní vody mohou způsobit ve vodních tocích kyslíkový deficit, úhyn vodních živočichů, eutrofizaci, zanášení nerozpustnými nečistotami a jinak zhoršovat životní prostředí,“ doplňuje Ivan Eis. 

„Jsme evropské rozvodí a naše řeky odtékají do okolních států, je tedy třeba, aby byly čisté, vždyť voda z řek se používá i pro výrobu pitné vody,“ připomíná důležitost limitů Jiří Sedláček.

V každém případě město s provozovatelem nyní musí stanovit podmínky, za kterých bude napojení možné.

„Velké developerské projekty v nových rozvojových plochách s žádostí o napojení mají už nyní stop, týká se to jak bytových domů, tak oblastí, kde se bude stavět deset a více rodinných domů,“ říká starosta Vladimír Kořen a dodává: „Jiná je zatím situace u jednotlivých rodinných domů, rekonstrukcí staveb v zastavěných oblastech či u projektů veřejné infrastruktury.“

Adéla Michalová

tisková zpráva města Říčany