Názor P. Bouř
Možná bych měl připomenout, jak vypadal les kdysi: vzrostlé stromy seřazené jako vojáci v pravidelných rozestupech, cesty pro pěší nebyly potřeba, protože na zemi se mimo vrstvy jehličí nic neválelo. U fotbalového hřiště dvě upravené studánky s pitnou vodou, atd.
Neříkám, že to je moje představa ideálního lesa. Jsem ochoten akceptovat hospodářský les, městský park, i prales à la Boubín. I když v tom posledním případě nevěřím, že ochranáři by měli přírodu rádi natolik, aby ji nechali úplně na pokoji.
Ale přestože mám, alespoň formálně, nevyšší možné vzdělání, nechápu, co se v lese děje dnes. Při vstupu (ulice Strašínská) se již dlouho válí hnijící neodvezené dřevo. I tak se zřejmě někdo rozhodl, že je třeba dále proklesťovat (např. konec ulice Modřínová a dále), a to způsobem, který ve mně vyvolává nevolnost. V blátivých cestách čtvrtmetrové rýhy po pneumatikách něčeho, čemu budu říkat pro jednoduchost tank. Na zemi často několikacentimetrová vrstva větví, po které se tanku zřejmě jezdí lépe. Léta neodvezené padlé stromy leží a přibývá další odpad. Skrz celý les průseky, kam se tank, jakoby náhodně, rozhodl vydat. Když potřeboval překonat potok (49.9954653N, 14.6968850E), strhnul břeh, pár stromů a cestu si jednoduše prorazil. Po celém lese poničený podrost, přeježděné kořeny.
Nepochybuji, že jako všechno, děje se i toto s dobrým úmyslem, ale třeba by se tam mohla dát alespoň vysvětlující cedulka? Nejlépe se jménem toho, kdo to vymyslel a kdo to řídí. Zeptal bych se ho třeba, když už se musí proklesťovat tankem, proč se nepočká, až půda buď zmrzne nebo vyschne. Desetiletí se na les nesáhlo, tak by se snad nějaké zdržení ještě dalo vydržet. Les roste sice sto let, ale zničit se dá za odpoledne.
Petr Bouř
Redakční systém i-servis
(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena