Názor - Blažek; Reakce - David Michalička, radní
Pan David Michalička, projektový manažer, příspěvkem „Přehlednější parkování v centru Říčan“ nás seznamuje s problematikou aut, která parkují v rozporu s předpisy, zřizování jednosměrek pro potřeby parkování aut, tvorbu vyhrazených míst pro návštěvníky polikliniky a invalidy. Závěrem děkuje všem, kteří pochopí, že zaváděná opatření přinesou všem občanům vyšší standard dopravy a obecně života ve městě. Jediné, v čem lze souhlasit, je shrnutí, že každé nové parkoviště se rychle zaplní a dostatek volných míst v centru nebude nikdy. Ale opravdu se nám bude lépe žít ve městě s vyšším standardem dopravy? Radní, řešící problematiku automobilového provozu v evropských městech, se shodují v omezování provozu v centru a zřizování okrajových parkovišť. Nedlouho před zveřejněním příspěvku paní Renaty Kristianové „Parkovací dům“- Kurýr červenec-srpen 2017, str. 58-59, probíhala v Praze mezinárodní konference RESTITE o městě a urbanismu, s účastí předních světových architektů a zástupců komunální politiky. Jedním bodem jednání byl „Veřejný prostor a automobily“. Místostarosta Paříže Jean Missika vystoupil s návrhem, který se již v Paříži uskutečňuje. Na snížení autodopravy existuje jediný recept. Omezení vjezdu aut do centra města a hledat následné řešení pro využití míst, která auta uvolní.
Pan Josef Trojánek - Kurýr říjen 2017, str. 72, vzpomíná na doby bez aut a poukazuje na chyby v nedostatečném odhadu rozvoje automobilismu, ale nenavrhuje řešení pro současnost. Pan radní Michalička odpovídá. „Pokrok asi nezastavíme. Vedení města se samozřejmě snaží omezit a zkvalitnit dopravu ve městě.“ Ale tady něco nehraje. Vedení města navrhuje výstavbu parkovacího domu, který navýší množství aut v ulicích. Radní Michalička to vysvětluje jako řešení pro omezení a zkvalitnění dopravy ve městě. Narážíme na využití veřejného prostoru, kde brzdí neprůhledné střety zájmů a houštiny předpisů, odrazující zájemce návrhů o jeho smysluplné využití. Ukázka, že pro osobní pohodlí upřednostňujeme auta, je přetahovaná o parkování u nádraží ČD. V přeplněných ulicích neparkují jen auta z okolních obcí, ale i místní, kteří se vozí auty z Říčan do Říčan. Máme na vybranou. Buď se rozhodnout pro bolestivější řešení, které zvolila Paříž a i jiná města - postupně vylučovat automobily z centra a uvolněný prostor využít na pěší zóny, dětská hřiště, místa pro odpočinek a pohybovou aktivitu. Pro toto rozhodnutí - omezit lidi v zažitém používání aut a donutit je šlapat pěšky nebo na kole, je třeba politické odvahy, vyúsťující do budoucího vývoje města, a nebo se dál držet většinového zaběhnutého zvyku - posouvat se v autech přeplněným centrem v hluku, prachu mezi chodci a parkujícími automobily. Je na vedení města, pro kterou cestu se rozhodne a kterou bude prosazovat.
Vážený pane Blažku,
Protože několikrát zmiňujete mé jméno, dovoluji si reagovat. Pokud Váš příspěvek chápu správně, jste zastáncem omezování aut v centru na úkor pěších a ve prospěch bezpečného a kultivovaného veřejného prostoru „pro lidi“.
Zcela upřímně – já také. Politickou odvahu bych i měl a myslím, že jsem to několikrát ukázal. O věcech ve městě se však rozhoduje v širším zastoupení a některé kroky jsou obtížně prosaditelné. Česká veřejnost, a možná ještě více místní říčanská, je na auta velice zvyklá a jakékoliv omezení průjezdu či parkování vyvolává velké emoce. Nejsme bohužel zatím tak daleko jako v Německu, Švédsku či jiných vyspělých zemích. Tam již lidé pochopili, že primárně chtějí ve svém městě „příjemně žít“, potkávat své známé, bezpečně se pohybovat. Jejich prioritou není pouze maximální kapacita ulic a průjezdnost města, ale i bezpečí, klid či kulturní a zdravé prostředí. Prostě město pro život, nejen pro přespání a cestu do práce. Centra měst se postupně otevírají lidem, rostou zde pěší zóny, letní zahrádky, dětská hřiště. Kupodivu, místní podnikatelé na tom profitují, protože jejich klienti tráví v centru více času a není to pro ně jen rychlá zastávka „na poště“. Ale pozor, i tito podnikatelé se obávali jakýchkoliv změn a omezení aut ve prospěch pěších. Ale jsou prostě již o pár let dál.
Je třeba samozřejmě dodat, že je žádoucí též budovat vhodnou infrastrukturu v podobě záchytných parkovišť poblíž centra, podzemních garáží aneb alespoň dostatečného počtu stání na vlastních pozemcích. Další alternativou je veřejná doprava. I proto město činí kroky k zásadnímu rozšíření parkoviště v Olivově ulici „za Anežkou“, zavádí Senior Taxi a plánuje v roce 2018 zahájení provozu školních autobusů a říčanské MHD typu „pendl k nádraží“. Vámi zmiňovaný prostor přednádraží (mezi tratí a Fialkou), který je velmi citlivý, bychom rádi řešili komplexně se zkušenými urbanisty a architekty, ale také s lidmi, kteří zde žijí. Před týdnem jsem se účastnil konference Citychangers, kde bylo prezentováno několik podobných projektů, které byly též připravovány participativně pod vedením architektů. Přál bych Vám vidět výsledky, kéž by se nám to povedlo podobně.
Děkuji Vám za příspěvek a těším se, že i v Říčanech se postupně propracujeme k příjemnému prostoru, který nebude jen pro auta, ale hlavně pro lidi a život.
David Michalička, radní
Redakční systém i-servis
(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena