Po roce 1935 rozsáhlá klubová činnost začíná skomírat. Přestávají meziklubové zápasy, dokonce se už nehrají ani přebory oddílu. Důvody jistě tušíte. V sousedním Německu se upevnila moc fašistů. Tato stagnace postihuje vlastně všechny šachové kluby. Snahu oživit šachový život měl Josef Větrovec, známý stavitel. V roce 1939 najdeme v kronice pouze tento stručný zápis: „Politické události, které tak těžce postihly náš národ, znemožnily v tomto roce šachovou činnost.“
Teprve v roce 1943 se začíná opět hrát. Obnovil se přebor klubu, který v roce 1944 vyhrál úžasně zdvořilý člověk á velký milovník šachové hry František Hlavnička. V roce 1945 byl zvolen předsedou dr. V. Mlinář, soudce. Podařilo se přilákat nové hráče. Mezi nimi i dva velké nadšence, Miroslava Sezemského a Čenka Vavřince, kteří se stali posilou pro klub po hráčské stránce. V roce 1946 se podařilo získat dva vynikající dorostence – Jaroslava Poláka a Bohumíra Zámečníka. Roku 1947 byl zvolen tento výbor: dr. V. Mlinář – předseda, V. Rajský – jednatel, F. Hlavnička – pokladník, M. Sezemský – matrikář, Č. Vavřinec – kapitán. Klub byl konsolidován a připraven na další rozvoj. Od roku 1947 se úroveň šachu rychle zvedala
Úroveň klubu vzrostla i zásluhou dorostence Jaroslava Poláka. Ten v 17 letech vyhrál přebor klubu a v roce 1952 se probojoval do čtvrtfinále přeboru ČSR do Chomutova, kde získal první výkonnostní třídu. V roce 1953 se mu podařilo získat ve čtvrtfinále přeboru ČSR titul kandidát mistra sportu a ten si udržel až do roku 1983. Tyto jeho úspěchy proslavily jméno Říčan mezi šachisty v celé naší vlasti. Ale pro Říčany bylo důležité, že své znalosti plně věnoval klubu: 12. října 1949 byl zvolen jednatelem a stal se trenérem, začal se starat o výchovu nejmladších šachistů. Jako budoucí učitel k tomu měl předpoklady.
Vítězný únor 1948 a sjednocovací proces v tělovýchově musel nutně ovlivnit i šachy. Dne 8. září 1950 na členské schůzi byl novým předsedou zvolen F. Horák, úředník ONV Říčany.
V roce 1953 bylo rozhodnuto, že šachy budou začleněny do sportu. Členská schůze schválila, že klub bude převeden pod místní jednotu Sokol a ponese název Šachový oddíl Sokola Říčany. Zároveň byl zvolen nový výbor. Předsedou se stal J. Šimůnek. Rovněž se zakládaly okresní šachové sekce. V tehdejším okrese Říčany se její zakladatelkou a první předsedkyní stala Růžena Poláková, která se především po roce 1953 o říčanský šach hodně zasloužila. Jednak sama ve hře vynikla, stala se nejlepší šachistkou v Pražském kraji. Několikrát hrála v polofinále v přeboru ČSR. Stala se nejlepší šachistkou v linii Sokola, kde hrála ve finále. Pro Říčany mělo velký význam, že založila šachový kroužek ve škole na náměstí. kde pracovala po určitou dobu jako družinářka.
Zimní Olympiáda dětí a mládeže
Úžasný zážitek se zapálením olympijského ohně zažili mladí sportovci na ZODM. Mezi nominovanými byl i Tomáš Gernert, jediný zástupce říčanského šachu v nominaci Středočeského kraje. Oheň zapálil T. Macháč, vítěz OH z Paříže. Mladým sportovcům, kterých bylo celkem 1127, přišel popřát hodně štěstí i prezident republiky Petr Pavel.
Šachy tentokrát přispěly našemu kraji k úspěchu menším dílem než v letech předchozích. V soutěži družstev skončilo družstvo na 6. místě a Tomáš pak obsadil 7. místo. A co ho nejvíce zaujalo? „Zahajovací ceremoniál byl krásný a potkali jsme mnoho známých sportovců. Byli jsme se podívat v Olympijském domě, v Hale Polárka, kde jsme se mohli zúčastnit různých soutěží a vyzkoušet si virtuální realitu. Byli jsme i fandit středočeskému hokejovému týmu“.
Jaroslav Říha
Redakční systém i-servis
(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2025 Všechna práva vyhrazena