Invazivní rostliny v Říčanech – reakce na článek

Názor - F. Lehovec; Reakce - Jiří Pánek

Invazivní rostliny v Říčanech – reakce na článek

V lednovém vydání Říčanského Kurýru vyšel příspěvek Okrašlovacího spolku „Invazivní rostliny v Říčanech“. Pojednával o úspěšném tažení proti křídlatce a jako další úkol stanovil boj s trnovníkem akátem. A pochopitelně jsme se dozvěděli, proč je nežádoucí, i důvody proč je třeba jej vymýtit.

Záporné vlastnosti akátu jsou známé. Dominance tam, kde se rozšíří i jeho těžké odstraňování. Akát má ale také řadu pozitivních vlastností, pro které byl dovezen. Je nenáročný, má trvanlivé a vysoce výhřevné dřevo odolávající hmyzu, houbám i vodě. Má rychlý růst, schopnost zpevňovat volnou půdu a odolává znečistěnému ovzduší a zasolování. Akát není náročný na vodu. Dřevo se využívá jako velmi kvalitní palivo, pro kůly do vinic, na nábytek nebo stavbu lodí. Najdeme ho v mnoha parcích.

Pro přírodu a hmyz má ale největší význam jeho bohaté květenství, poskytující velké množství pylu a je i významnou medonosnou rostlinou. Právě nedostatek rozmanitosti pylové nabídky pro hmyz pomáhá řešit.  Ano, akát je nepůvodní invazivní druh, na který je třeba dávat pozor. Je ale u nás pěstován přes 400 let a myslím, že jej lze považovat za součást naší rozmanité přírody. Je řada míst, kde neškodí a přírodě přináší užitek. A nevypadají bohatě rozkvetlé stromy nádherně?

F. Lehovec,

předseda ZO ČSV Říčany

Akát – ano či ne

Příspěvek reagující na náš článek v lednovém Kurýru vyjmenovává pozitivní vlastnosti akátu. Ty jsou také známy, stejně jako jeho negativní vlastnosti. Akáty v Říčanech jistě nebudou vhodné pro kůly do vinic, nábytek a stavbu lodí. Jako palivové dříví je akát vhodný, a k tomu je pěstován lesnickým způsobem, v ČR jen v mizivém rozsahu. V Říčanech se jedná, pokud zatím víme, jen o jednu lokalitu. Důležitá je jeho funkce pro rychlé zpevňování půdy, zejména náspů. Tady budeme postupovat v dohodě s vlastníky pozemků a porostů, jistě se dají akáty postupně nahradit nebo již jsou přirozeně nahrazeny jinými domácími dřevinami. Na rozdíl od křídlatky je možné na některých místech akáty pod kontrolou ponechat. Je možné mít akáty i v parcích a zahradách. Tam je zajištěno, aby se agresivně nešířily. Ale jen proto, že se u nás pěstují 400 let, nejsou součástí naší přírody. Právě v přírodě je třeba akát likvidovat, protože je invazivní.

Největší význam má akát jako medonosná rostlina. V přírodním prostředí je ale možné vysazovat řadu medonosných stromů a keřů, převážně původních, které přírodu neohrožují – těch je několik desítek druhů. V současné době se také úspěšně zakládají travní porosty z domácích medonosných bylin. V zahradách a parcích je možné využívat i nepůvodní rostliny, které neexpandují do přírodního okolí. Takových rostlin je několik stovek. Likvidace akátů naší přírodě neuškodí, naopak. Umožní vrátit do ní původní druhy, včetně těch medonosných.

Na bohatě rozkvetlé akáty je jistě krásný pohled. Ale to nevyváží jejich invazivní působení na naši přírodu. Ostatně nádherný pohled je i na bohatě rozkvetlé trnky, lípy, jabloně, třešně …

Jiří Pánek

 Okrašlovací spolek v Říčanech