K vyhlášce o psech - Miroslav Šmejkal

Odpověď - Vladimír Kořen

Po přečtení článku pana starosty a zejména pana místostarosty Hraby v minulém Kurýru mi to nedá a musím reagovat. Bulvární média se kdysi pokoušela o vyvolání strachu z velkých psů. Stejně tak bulvárně se v nás tento pocit snaží navodit pan starosta a místostarosta svými sugestivními příběhy o pokousaných lidech (5-6 případů ročně dle říčanské policie). Ovšem stejně barvitě se dají popsat i příběhy lidí, které pes nikdy nepokousal, naopak jim třeba zachránil život. Vedení města byla zaslána odborná stanoviska různých kompetentních institucí (ČMKU, ministerstva zem., veterinární univerzity, předních vet. lekářů, atd.). Tyto názory a doporučení bohužel nikdo nevzal v potaz a vytvořil vyhlášku dle svého zcela neodborného uvážení. Pan starosta nyní argumentuje, že vyhláška byla schválena ministerstvem vnitra. Dle zákona je možná v pořádku, přesto se ale rozchází s doporučeními, které toto ministerstvo pro sestavování podobných vyhlášek vydalo. Pan starosta také uváděl konzultaci s říčanskými kynology. S říčanskými kynology jsme v kontaktu a o tom, že by byli osloveni někým ze zastupitelů, nic nevědí. Při sestavování vyhlášky byly zcela opomenuty zdravotní aspekty. Ponecháme-li stranou stresové stavy vyvolané náhubkem, alarmující jsou zejména otlaky z náhubků, které mohou přejít do otevřených ran, a přímé ohrožení života u krátkolebých plemen. Tato plemena mají vlivem zkrácení nosní partie problémy s termoregulací a nasazení náhubku na delší dobu může mít zvláště v teplém počasí fatální následky.

Co se týká čísel uvedených panem starostou, zdají se mi poněkud zkreslená. Pro „náhubkovou“ vyhlášku hlasovalo prý 40 % lidí. Projektu se celkem zúčastnilo 620 lidí. V patnáctitisícovém městě nic moc, že? Dle dřívějšího Kurýru hlasovalo pro náhubky 184 lidí. Jak je to tedy s těmi procenty?

Co ovšem považuji za nejvíce šokující, je veřejný projev pana starosty na posledním zastupitelstvu města, kde  prohlásil, že pes je soukromý subjekt a jako takový by měl být v nejlepších případech chován pouze na zahradě. Až začnou panu starostovi vadit u r č i t í lidé, bude pro ně navrhovat zákaz vycházení?

Stále jsme se ovšem bavili v úrovni vyhlášek a paragrafů, a přitom se vytratila lidskost a zdravý rozum. Pokud to bude takto pokračovat, stane se z klidného města policejní, okleštěné a mrtvé město.

Odhlédnu-li od dopadů na psy, jsou takto omezující vyhlášky již z principu špatné, a čím více budeme regulováni ze strany města, tím více se vracíme o desítky let zpět. Opravdu toto chceme?

Miroslav Šmejkal

Vážený pane Šmejkale, chtěl bych se snad jen ohradit vůči slovům, která jsem na zastupitelstvu nepronesl, podsouváte mi je, či jste je nepochopil. Proto dovolte přesné vyjádření. Myslím si, že pokud jde o pohodu našich psích přátel, tak nejlepší prostor pro volné běhání, dovádění a hraní by měli pejsci všech rozměrů dostávat na zahradách rodinných domů. Dále pak například na městem vytvořených hřištích pro psy či na vybraných rozlehlých plochách. Na druhou stranu by si pejskaři měli uvědomit, že jejich pes může být zdrojem mnoha kolizních situací, strachu nebo nepříjemného obtěžování či nehygienického znečištění. I proto je současná debata ku prospěchu. Nicméně jste pane Šmejkale zapomněl napsat, že asi největší šok vyvolalo ve skupině pejskařů na zastupitelstvu zjištění, že vyhláška počítá s tím, že na mnoha plochách budou moci psi běhat volně a bez náhubku.

Vladimír Kořen, starosta