Kde je vůle, tam je cesta

Názor Miloslav Šmolík, zastupitel; reakce Vladimír Kořen, starosta města

Na dubnovém jednání zastupitelstva byl s významnou podporou vedení města schválen developerský projekt vedle KC Labuť, který navyšuje počet bytů více jak dvojnásobně oproti stávajícímu stavu a zajímavě mění vzhled ul. 17. listopadu.

Po „masáži“ o nevýstavbě ve městě se jedná jistě o pozoruhodný obrat našich představitelů. Zajímavé je, že se v Říčanech objevuje nový fenomén tzv. „šedé vody“. Stručně řečeno - protože nemáme kapacitu na čistírně odpadních vod, bude projekt povolen za podmínky využití vody tak, aby jí tolik nenatékalo do kanalizace. Tento téměř revoluční přístup radnice je veden touhou podpořit projekt poté, co nesmyslně zabíjí rozšíření čistírny a škodí tak nám všem hned z několika známých důvodů. Jinde však město vznik dostaveb, významnějších úprav či rekonstrukcí nepodporuje. Zkrátka „Kde je vůle, tam je cesta“.

Škoda, že podobná vůle nebyla dříve, např. vybudovat (aspoň provizorní) hřiště u Základní školy U lesa, či preferovat dostavbu 3. etapy Olivovy ulice v době, kdy na ně bylo možné čerpat dotace. Místo toho se odbahňoval rybník, na který jsou dotace stále. Škoda, že bylo těsně před volbami, ušetřili bychom pár miliónů a možná by ani nedošlo k nechtěnému vypuštění Marvánku. Našly by se i další příklady.

Čistírnu zaplatíme ze svého

A výčet nevyužitých dotací u nezbytných investic se může zvýšit. Na zdlouhavé přípravy nutného rozšíření čistírny doplatí zřejmě každý z nás. O poslední garantované prostředky z EU pro toto období je nutno požádat do ledna 2018. Již dnes je prakticky jisté, že město nebude schopno včas podat žádost na dostavbu ČOV, kterou se zavázalo vybudovat. Může se tak stát, že proklamovaných 130 milionů za rozšíření čistírny zaplatíme nakonec všichni ze svého.

A aby toho nebylo málo, uvažuje se o rozšíření na nedostatečnou kapacitu, která není v souladu se současnými potřebami města, ani územním plánem vzniklým pod taktovkou pana starosty. De facto tak prodraží další rozšíření, kterému se město podle stávajícího plánu nevyhne. Navíc dnes stále reálně hrozí vyhlášení stavební uzávěry (např. zákaz výstavby nové školy), případně další sankce. Investice jsou mj. otázkou potřeb i priorit. Ale i efektivity, provozních nákladů či dopadů na své okolí. Přál bych si, aby naše město mělo vždy šťastnou ruku při jejich výběru.

Miloslav Šmolík, zastupitel

Závěrem se musím ohradit vůči nepravdivým informacím z článku starosty na str. 13 minulého Kurýru, kde nám nebyl dán prostor se vyjádřit. Kvůli vyčerpání limitu na příspěvek bych stručně použil slova z nadpisu mého přispěvku. Vedení města nemělo vůli k řešení alespoň provizorního hřiště pro děti ve škole

Proti sofistice rozumbradů

Sofistika: záměrné použití klamavých a logicky nekorektních úsudků a argumentů k vyvozovaní chybných závěrů, kterými se zdánlivě dokazuje něco nesprávného, nepravdivého. Jediná obrana proti sofistikám rozumbradů: trpělivé vysvětlování.

K domu vedle KC Labuť: Hovoříme o zchátralém šedivém domu na hlavní třídě, který bude zrekonstruován a zvětšen o pouhých 5 bytů. Dům je dlouhodobě napojený na kanalizaci a nově se v něm bude voda částečně recyklovat. Moderní, ekologické. I díky tomu nevznikne vyšší zátěž na kanalizaci. Já i další lidé z Klidného města jsme nikdy netvrdili, že chceme zastavit výstavbu úplně. To ani nejde. Chceme kupříkladu podporovat opravy v centru města. Nechceme nová sídliště s desítkami bytových domů nebo řadovky v polích. Na dubnovém zastupitelstvu jsme probírali především to, že investor městu zaplatí zhruba tři čtvrtě milionu na infrastrukturu. Což M. Šmolík taktně obešel.

K dotacím: Tady si vážený čtenář může povšimnout typické sofistiky. Jde o pocity a výkřiky naskládané bez ladu a souvislostí. Vytvářející však dojem rozumnosti. Od kolovrátku s provizorním hřištěm, které by bylo vyhozením stovek tisíc za nesmysl, po odsouzení opravy Mlýnského rybníka. Opravdu jsem Mlýnský rybník neprokopal, ale poškodila ho povodeň. O nápadech ODS nechat „Mlejňák“ zavézt a rozparcelovat psát nebudu, je to historie. Na druhou etapu Olivovy ulice jsme dotaci čerpali a byla to poslední možnost. Ragbista Ondřej Sekora by možná slova M. Šmolíka alegoricky popsal jako útok brouka Pytlíka.

K čistírně odpadních vod: M. Šmolík ví, že se na rozšíření pracuje. Každý týden se téma probírá a posouvá. Rozšíření čistírny by podle mě neměli platit Říčaňáci, ani Evropská unie, ale především velcí investoři, kteří ji potřebují pro své stavební záměry. A znovu opakuji, M. Šmolíkovi nejde o malé přiměřené rozšíření, jde mu o vytvoření ČOV pro 27 000 ekvivalentních obyvatel! Doženeme Litoměřice, Šumperk, Břeclav? Kdo na tom vydělá?

K územní plánu: A to je vrchol sofistiky. Špek, na který říčanská veřejnost neskočí. Rozšíření ploch zástavby se uskutečnilo v roce 1997, 2002 a 2006. Taktovku jsem nedržel. Když jsem v roce 2010 usedl na radnici, zásadně jsme upravili návrh, který byl připravován od roku 2008. Vyhodili jsme celé nové čtvrti. Třeba rezervu pro čtyři tisíce obyvatel u Marvánku. Další plánovaná sídliště jsme omezili regulačními plány a právě kapacitou ČOV. Chtěli jsme i některé plochy obrátit na nestavební, ale tehdy to byla právě ODS, která se postavila proti.

Velmi se omlouvám všem, který mi říkají, že nemám na bludy rozumbradů reagovat. Vím, že mé reakce k lepší atmosféře ve městě nepřidají. Já ale prostě nedokážu zjevnou účelovou lež přejít mlčením. Těch faulů je až moc.

Vladimír Kořen, starosta města