Kdo chce ovlivňovat děti?

Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) se právě dokončuje revize Rámcového vzdělávacího programu. Ten před časem nahradil zažité „osnovy“, byť tento pojem je stále užíván i třeba v mezinárodních smlouvách (a to i v té Istanbulské).

Nejdůležitějším cílem je podle MŠMT (či spíše mnoha aktivistických organizací napojených na MŠMT) „pokračovat v proměně výuky směrem ke kompetenčnímu a gramotnostnímu pojetí“. Škola tedy již nemá být místem, kde se nabývají znalosti, ale schopnosti.

Už to by mělo vést k zamyšlení, o co v té proměně vlastně jde. Ale navíc jsou zde „detaily“, které by měly opravdu zvednout člověka ze židle.

Třeba občanská výchova se má nově orientovat na hlavní pilíře aktivistické agendy. MŠMT říká, že, „při revizi obsahu oborů této vzdělávací oblasti, ale i dalších oblastí je proto potřeba zdůraznit zaměření na fungování a globální problémy současného světa (demokracii a lidská práva, spravedlivost, genderovou rovnost, klimatické změny a udržitelnost, migraci, postavení národnostních menšin aj.“.

S přihlédnutím k tomu, že europarlament dne 17. ledna 2024 přijal usnesení, že „je třeba soustředit se na rozvoj kapacit pro kritické ,přepracování‘ minulosti na místní, národní a evropské úrovni se zapojením organizací občanské společnosti […] a vyzývá členské státy, aby aktualizovaly stávající učební osnovy a metodiky výuky s cílem přesunout pozornost z národních dějin na evropské a celosvětové dějiny“, je situace podle mého názoru na kritickém bodu. Je zřejmé, že tato témata se mají výrazně promítnout i do dalších společenských věd.

Při pročítání celého materiálu MŠMT – pokud jej aktivistická úderka skutečně prosadí – nezbyde než se spolehnout na všechny ředitele našich říčanských škol, že v rámci svých pravomocí nepřipustí rozklad školství alespoň tady v Říčanech. Aktivistická úderka ale ještě nevyhrála. A věřím, že nevyhraje. Udělám pro to v Senátu maximum. Spolu s vámi.

Zdeněk Hraba