Místní referendum aneb kde je pravda

Názor Ladislav Musil

Měl jsem za to, že dobu zastrašování, používání polopravd a zavádějících informací stejně jako slibování „lepších zítřků“ máme již dávno za sebou. Když jsem si v posledním vydání Říčanského kurýru přečetl články o místním referendu, už jsem si tak jistý nebyl.  Jak už to tak bývá dle hesla: Kdo chce psa bít…, mají autoři v něčem trochu pravdu a něco naopak radši zamlčují nebo příliš zveličují. Víceméně se ale vše točí okolo přestavby a intenzifikace Čistírny odpadních vod (ČOV). Kapacitu místní ČOV město již řadu roků používá jako hlavní důvod pro nepovolování staveb. I když, jak komu. Pravda může být ale taková, že podle schváleného plánu povodí Dolní Vltavy mají mít Říčany do roku 2019 dokončenou intenzifikaci ČOV.  Protože město začátkem roku 2016 prošvihlo možnost získání dotace na rekonstrukci ČOV v řádech desítek milionů korun, hrozí, že to bude muset dát ze svého (městského) rozpočtu. To se vedení města pochopitelně nechce, a tak potřebuje nějaký nástroj, kterým by své kroky ospravedlnilo. Zkrátka si myslím, že před vyhlášením jakéhokoli referenda by měla proběhnout opravdu obsáhlá diskuse s veřejností, kde by se mohly setkat různě argumentující strany. Takhle si občan může udělat představu jen z toho, co mu vedení města naservíruje, a to je příliš jednostranné. Navíc mandát udělený referendem je příliš široký a město s ním může nakládat dle své libovůle. Už jsme se několikrát mohli přesvědčit, že stejný metr vždy neplatí… Proto v referendu  nebudu hlasovat  PRO. Já dokonce (ač k volbám půjdu) nebudu v referendu hlasovat vůbec, protože žádný hlas je v tomto případě lepší, než vyjádřit záporné stanovisko a svou účastí zvýšit pravděpodobnost toho, že referendum bude z hlediska počtu hlasujících obyvatel úspěšné.

Ladislav Musil, zastupitel