Plánované přechody 10–100× zvyšují riziko poškození zdraví

V červnovém Kurýru jsem psal o plánovaném přechodu v Březské ulici. Odpověď pana radního Auředníka posiluje dojem, že rada rozhodla na základě pocitů. Takový postup je ale nebezpečný, protože člověk není schopen moderní rizika vyhodnotit intuicí. Proto je při ošetřování rizik nutné riziko kvantifikovat, porovnat s jinými a pak ověřit žádoucí a nežádoucí účinky uvažovaného řešení.

Míru rizika zranění při přecházení nám ukazuje databáze nehod za posledních 18,5 roku. V celých Říčanech (vč. Radošovic, Pacova, Strašína), kromě čtyř hlavních komunikací, se stalo pouze sedm nehod – většinou s lehkým zraněním a chybou chodce. Navzdory narůstající dopravě počet nehod v celých Říčanech strmě klesá: 3× v roce 2007, 1× 2010, 2011, 2013 a 2017. V posledních sedmi letech se nestala ani jedna! Pro zabránění jednomu lehkému zranění v následujících sto letech bychom museli najednou vystavět přechody po městě za miliardy korun! Srovnejme tato čísla se stovkami až tisíci lehkých zranění v celých Říčanech za jediný rok. Nikoho nenapadne investovat miliony, přestože je riziko zranění při běžných činnostech 100 000× vyšší!

Účinnost navržených přechodů není žádná, mj. proto, že žádné opatření nemůže snížit nulové riziko. Ale hlavně, přisvětlování přechodů je výmysl několika světelných techniků na základě spekulací. Někteří od něj již ustupují, a naopak před ním varují. Neexistují studie, které by účinnost přisvětlování potvrdily. V Dánsku, Švédsku a Norsku se přechody neosvětlují, v Německu jen na hlavních ulicích s extrémním provozem. Navíc normou požadované bílé světlo je prokazatelně toxické. Přepočteme-li výsledky publikovaných studií na osvětlení jednoho přechodu, vychází riziko poškození zdraví v důsledku bílého osvětlení o 1–2 řády vyšší, než je riziko zranění při přecházení, a o 2–3 řády vyšší než potenciální schopnost přechodu zabránit zranění. Stavba podobných přechodů je prohrou rozumu s iracionálním strachem.

S pozdravem

David Rajmon