Poznávání říčanské přírody

Patříte-li mezi pravidelné čtenáře této stránky Kurýru, zřejmě ve vás rezonuje zájem a chuť dozvědět se zajímavosti o přírodě, která nás obklopuje. Ale pouhé čtení ke kompletnímu objevování našeho okolí nestačí. Také vás baví zažít přírodu doopravdy? Přivonět ke květu, pozorovat brhlíka, rozumět tomu, jak vznikají meandry na Rokytce, chápat, proč orchideje rostou na konkrétním místě, … Ano, je super zažít radost z poznávání, propojení souvislostí a odkrývání přírodních zázraků.

Dnes se stává normálním, že podobné nadšení mohou prožívat děti ve škole. Současné říčanské děti se neučí jen posloucháním výkladu učitele a čtením učebnic. Výuka je pestrá – motivuje, baví, inspiruje a podněcuje zájem. Učitelé napříč předměty používají metody, při kterých jsou děti během učení aktivní a často se učí i mimo školní třídu.

Například badatelská výuka staví na přirozené zvídavosti. Žáci začínají kladením otázek, navazují formulováním domněnek, které pak ověřují během pokusů a pozorování. Na závěr pak vyhodnocují, jestli se jejich domněnky potvrdily, interpretují a prezentují výsledky. U dětí se tak rozvíjí schopnost samostatného uvažování, spolupráce a aktivní přístup k řešení úkolů.

Během místně zakotveného učení žáci využívají a poznávají příklady z okolí, kde žijí. Často se chodí učit ven a zapojují se do místních participativních projektů. Například při vysazení nové aleje nebo vyčištění studánky je u dětí učení propojené s poznáváním místa, kde žijí, se zájmem o ně a s pocitem spoluzodpovědnosti. Už ve škole tak mohou zažít zkušenost s tím, že je možné svoje okolí ovlivnit.

V průběhu kreativního učení žáci volně tvoří podle vlastní fantazie, využívají přírodní materiály, zapojují a rozvíjejí své smysly i motorické dovednosti. Tento přístup využívá tvořivá hra – autorská metoda Muzea Říčany v oblasti předškolního vzdělávání. Tvořivou hru využívají i učitelé na prvním stupni. U dětí podporuje kreativitu, tvořivost a výtvarnou představivost. Prostřednictvím používání přírodních materiálů a pobytu v přírodě rozvíjí také vztah k přírodě.

Pokusy a experimentování byly vždy oblíbeným způsobem učení. Žáci se seznamují s principy a vlastnostmi zkoumaných jevů, které by v přírodě obtížně pozorovali. Třeba proto, že trvají dlouho, probíhají na vzdálených místech nebo v jiném měřítku. Děti získávají praktické dovednosti, rozvíjejí pozorovací schopnosti a myšlení. Osobní zkušenost vede k lepšímu porozumění.

Dalším příkladem je chov a pozorování živočichů. Žáci tak získávají poznatky, které jsou spojené se zážitkem a emocemi. Péče, třeba o malé školní terárium, je komplexní činnost, která zahrnuje plánování, rozdělování úkolů, fyzickou práci, pozorování a sdílení. Dlouhodobý kontakt dětí se zvířaty vytváří pozitivní citový vztah k přírodě. Péčí o ně se děti učí zodpovědnosti a respektování potřeb ostatních.

Muzeum Říčany podporuje učitele, aby se jim dobře učilo současnými metodami tak, aby děti učení bavilo. Na výstavě Okna do přírody můžete i vy zažít a vyzkoušet, co to znamená.

Jakub Halaš