Názor: V. Blažek
Informace z radnice „Říčanské náměstí má být jedno velké parkoviště“, Kurýr str. 17.
V tiskové zprávě města radnice otevřela debatu na téma revitalizace náměstí. Střetává se zde automobilový provoz s funkčním životem města - předzahrádky restaurací, drobné obchůdky, služby obyvatelům, trhy.
Nahlédněme do Paříže, která vytlačila auta z centra města a většina obyvatel s tímto krokem souhlasí. Ačkoliv jsou obě místa vzdálená a velmi rozličná, spojuje je společná problematika. Pařížská starostka se nebála provést radikální řez proti zažitému myšlení automobilistů, že ulice a náměstí jsou pro ně a každý si dojede autem všude. Pomohla jí situace v podobě koronaviru. Veřejnou městskou dopravou se lidé jezdit báli, a kdyby sedli do aut, doprava by zkolabovala. A tak radnice nechala upravit dopravní značky, přestříkat pruhy ulic a Pařížané se začali po městě pohybovat na kolech, koloběžkách a pěšky. Poznali, že město může vypadat i jinak - bezpečněji, bez hluku, dopravní zácpy a znečištění. Poslední volby naznačily, že většina Pařížanů je pro a nechce se vrátit zpět.
K tématu se také vztahuje příspěvek světoběžníka Ivo Petříka „Květinová louka místo parkovacího domu“, Názory, Kurýr, str. 55.
Autor příspěvku představuje parkovací domy a velkoplošné podzemní garáže jinde ve světě. Tyto objekty potkáváme v zemích, kde čtyřicet let nebudovali radostné zítřky pod vedením komunistické strany, a byly většinově postaveny před začátkem ekologické krize, na které se automobily podílí.
Na závěr připomínám výrok kardiologa Jana Pirka: „Chcete-li alespoň něco udělat pro své srdíčko, tak je to 10 000 kroků denně.“ Jen částečné plnění této rady by podstatně vyřešilo automobilovou situaci ve městě.
Vladimír Blažek
Redakční systém i-servis
(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena