Říčanský les už není zázrak přírody

Názor: Š. Svobodová, reakce: Vlasta a Jakub

Mám ráda les. Vyrůstala jsem v nedaleko Říčan, obklopena lesy kolem dokola. Ale radost z lesa se za posledních patnáct let změnila v hluboký smutek.

Prvním mnou zaznamenaným pokusem o „zcivilizování“ lesa byla výstavba altánu v lese nad Starákem. Na nevhodné umístění poukazoval osadní výbor Strašína, ale zůstal nevyslyšen. Výsledkem bylo smetiště a následný požár, při kterém altán a pár přilehlých stromů lehly popelem. Následoval pokus část lesa oplotit a dovézt do něj zubry z Polska. Jak by asi dopadlo 2,5 hektaru lesa obydleného třemi a více zubry? Lehce lze odvodit od problémů 120 hektarové obory v Milovicích, která dnes kolabuje při stádu 20 zubrů a 20 praturů. Pak přišlo sucho a s ním budování širokých cest pro hasiče křížem krážem lesem. Z důvodu sucha byly z potoka Rokytky odvezeny chráněné střevle potoční, i když přirozené tůňky chránily rybky i v největším vedru. Následně byl potok vybagrován, písečné dno, důležité pro výtěr, bylo navršeno podle toku. Část vody z potoka byla v tzv. lužním lese odvedena do různých umělých louží bez proudění, ve kterých v parném létě hnije listí a vytírala by se tam pouze střevle sebevražedná. Pěkně přístupné cesty vedly k výstavbě altánů, laviček, posiloven. Podle cyklostrád se vybudovalo hluboké odvodnění, kterým odtéká dešťovka ze strání rovnou do Rokytky, namísto aby se udržela v lese. V oslabeném lese se rozmohl kůrovec. Roky se příliš nezasahovalo. V roce 2020 byl les vytěžen tak, že srdce pláče.

Ale ani to nestačí. Budoucnost toho, co bývalo pěkným lesem s houbařskými stezkami a šumavskými zákoutími, je chmurná. Naplněné cyklostezky je aktuálně v plánu rozšířit o tzv. singletreky.  A i když správce lesa a příslušný odbor opatrně protestují, radnice záměru tleská. Zbylá přírodní zákoutí se vytyčí, upraví a zanesou do map jako trasy vhodné pro cyklisty na terénních kolech, které nebaví jezdit po nových širokých mlatových cestách. Hledají ten správný adrenalin při divokém sjezdu borůvčím a kapradinou. Tento velký projekt nad 2 miliony může už brzy posvětit hlasování Řídím Říčany, v němž se většina ze zhruba tří set dospělých a tří set nezletilých hlasujících rozhodne, že sedmnácti tisícům obyvatel Říčan singletreky prospějí.

Nebuďme lhostejní a pokusme se opravdu chránit to nejcennější, co v Říčanech máme.

Svobodová Šárka

Za navrhovatele Singletreku nejsme bohužel schopni posoudit a okomentovat níže uváděné problémy lesa a naše vyjádření se vztahuje pouze k poslednímu odstavci.

Necítíme, že by náš návrh nějakým způsobem měl les zničit, nebo nějak trvale či nevratně poškodit. Singletreky vznikají v blízkosti CHKO či přímo v nich a to jak u nás, tak  i v zahraničí. Také bychom rádi uvedli na pravou míru, že se nejedná o bikepark, ale opravdu lehký trail, jehož účelem není hledání adrenalinu, ale prosté zábavy bez pocitu, že na kole ohrožuji chodce. Aktuálně jsou lesy plné ilegálních trailů a stezek a budování podobných oficiálních trailů cílí na redukci těchto ilegálních a les poškozujících cest. Dalším pozitivní přínos vidíme i ve zvýšení bezpečnosti pro chodce, kteří minimálně ve směru vedení trailu budou mít menší šanci potkat někoho, jak jede rychle z kopce dolů na kole. Naopak pomalu jedoucí cyklista do kopce již není takovým nebezpečím. Ostatně proto jsou traily jednosměrné. Hlasováním pro náš projekt dává hlasující najevo, že mu není lhostejná aktuální situace v lese a chce méně ilegálních trailů a více prostoru pro chodce.

Příklad toho proč trail navrhujeme je vidět i v jiných sportech. Například proč vznikají projekty jako pumptrack či sk8park? Tato místa přitáhnou mladé, aby nejezdili mezi auty v ulicích, nebo neničili zídky po okolí. U cyklistiky je dle našeho názoru třeba poskytnout prostor jezdcům i proto, že během aktuální pandemie došlo k masivnímu nárůstu počtu cyklistů. Důsledkem je i zvýšený provoz a vznikání nových tras/cest. Bohužel v Říčanech a okolí je podobných míst, která lesu v konečném důsledku odlehčí, nedostatek.

                                                                Vlasta a Jakub